cs  | de  | en
Facebook Krušné hory Instagram Krušné hory Youtube Krušné hory

Krušnohorská železnice Most - Dubí - Moldava v Kr. h., kulturní památka ČR

Adresa: SŽDC, státní organizace, Dlážděná 1003, Praha 1
Místo: Litvínov
GPS souřadnice: 50.71828, 13.690735
Oblast: Krušné hory / Erzgebirge / Ore mountains

Až se budete chystat do Krušných hor na Teplicku a přemýšlet o nejlepší trase, zkuste do svých plánů zahrnout také projížďku Krušnohorskou železnicí. V zimě i v létě vás vláček z Mostu či Dubí vyveze až do Moldavy, která je ideálním výchozím bodem pro poznávání zdejší části česko-saského pomezí. A cestou budete moci obdivovat nejen okolní krásnou přírodu, ale také zajímavé stavby této více než 125 let staré technické památky. Její historie se začala psát v 2. polovině 19. století, kdy se pod Krušnými horami rozvíjela těžba hnědého uhlí a bylo nutné řešit otázku jeho odbytu. Bylo třeba propojit oblast s Prahou a do úvahy připadala i cizina, konkrétně blízké Sasko v okolí města Chemnitz, česky Saské Kamenice.

 Roku 1871 proto vznikla společnost Pražsko-duchcovské dráhy a téhož roku začala stavba jednotlivých úseků dráhy. Během šesti let pak koleje spojily města Most, Osek a Hrob, zato s tratí do Saska to vypadalo hůře. V cestě sice stály nepříjemně vysoké hory a svou roli sehrál i nedostatek finančních prostředků. Přesto na sklonku roku 1884 mohl vlak dojet až do Moldavy a následujícího roku až k našim sousedům. První polovina 20. století byla pro trať šťastným obdobím, po druhé světové válce však byl zrušen hraniční přechod do Německa. Železnice tak už mohla sloužit jen místním obyvatelům a také pro různé jednorázové účely, například jako důležitá komunikace při stavbě nedaleké Flájské přehrady.

Od šedesátých let pak stoupal její význam pro cestovní ruch této části Krušných hor, a to až do roku 1996, kdy České dráhy na trati přerušily provoz z důvodu špatného technického stavu. S tím se ovšem nehodlali smířit zdejší lidé, kteří svou vůli po obnovení dopravy vyjádřili úspěšnou peticí směrovanou provozovateli tratě, Ministerstvu dopravy a poslanecké sněmovně. Od roku 1999 se také vedou jednání o znovuotevření hraničního přechodu. K výraznějším výsledkům se však dospělo až v roce 2008. Dnes se na romantickou horskou železnici můžete vydat z Mostu, na jehož nádraží nastoupíte do vláčku Moldaváčku.

Při pohledu ve směru jízdy možná upoutá vaší pozornost kopec s hradem Hněvínem a pak už vlak pokračuje do první větší stanice, kterou je Louka u Litvínova. Tady se potkávají koleje dvou tratí – té naší moldavské a druhé vedoucí z Teplic do Litvínova. Po výjezdu ze stanice souprava začne nabírat směr levotočivým obloukem a přes zastávku Lom u Mostu míří do Oseka. Ve zdejší staniční budově se dochoval původní elektromechanický přístroj, jímž se ovládaly výhybky a návěstidla. Pokud se tu rozhodnete pro menší přestávku, nezapomeňte navštívit rozsáhlý komplex cisterciáckého kláštera, nádhernou památku barokní architektury s hodnotnými uměleckými díly. Hned vedle budovy nádraží si také povšimněte modelu hradu Rýzmburk, k jehož zřícenině vede naučná stezka.

Další významnou zastávkou na trase je Hrob. Zde se dříve rozpojovaly dlouhé nákladní vlaky na několik částí, aby zvládly náročné stoupání. Po překonání údolí po 32 m vysokém a 130 m dlouhém mostu vlak pokračuje vzhůru až do stanice Dubí, která se nachází asi 2,5 km od samotného města. V něm stojí za vidění zejména kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Přímo na budově nádraží si můžete prohlédnout dřevěný model vláčku – po druhé světové válce jej vyrobil jeden ze zaměstnanců, jenž si tímto způsobem krátil dlouhé večery ve službě. Stanice Dubí je úvraťová, což znamená, že souprava odtud vyjíždí stejným směrem, kterým přijela a přes sistém výhybek jede jiným směrem. Za železničním přejezdem pak začne prudce stoupat po úbočí Krušných hor a po několika kilometrech zastaví v malebné obci Mikulov. Kdysi tu svou osadu založili horníci, ale dnes je obývána převážně rekreanty a svah blízkého Bouřňáku v zimě vyhledávají hlavně vyznavači zimních sportů.

Dál cesta pokračuje 334 m dlouhým tunelem, poté po mostě o délce 117 m a za dalším tunelem si vláček na chvíli odpočine ve stanici Mikulov-Nové Město. Běžkaři to odtud mají jen kousek do blízkého zimního areálu. Další úsek už není tak náročný a po překonání skalního zářezu souprava velmi mírně stoupá až do Moldavy. Tady vás možná překvapí veliká budova nádraží. Dnes je tu konečná, ale v době, kdy jezdily vlaky až do Německa, býval v Moldavě celní a poštovní úřad a odbavovaly se zde mezistátní vlaky. Možná vás bude také zajímat, že roku 1938 tu vykonával funkci výpravčího budoucí spisovatel Adolf Branald, který své zážitky z působení na železnici popsal v díle Valčík z Lohengrina. Jeho krátkou kariéru u dráhy připomíná pamětní deska umístěná na budově a malba ve vestibulu nádražní. Trasa trati se musela vypořádat s náročnými úskalími horského terénu a se značně proměnnou a prudce stoupající niveletou, tedy s často se měnícím sklonem kolejí. Připomeňme také, že mezi Mostem a Moldavou překonává výškový rozdíl téměř 500 m. Proto je její součástí řada mostů, mostků, propustků, náspů a tunelů dokazujících mimořádnou technickou vyspělost stavitelů trati. Ne nadarmo byl úsek mezi Loukou u Litvínova a konečnou stanicí prohlášen roku 1998 kulturní památkou.

Nastupte do vláčku a vydejte se do Krušných hor netradiční cestou.

  • Oblast: Litvínov
  • Bod zájmu: Kultura
  • Určeno pro: Rodina, Děti a mládež, Zdatný turista, Senior
  • Jak: Autem, Na kole, Pěšky
  • Praktické informace: Jízdní řád naleznete na stránkách dopravce ČD pod číslem 135 nebo na www.volny.cz/krusnohordraha. O sobotách, nedělích, svátcích a prázdninách posílené vlaky, v zimním období přeprava lyží, saní, snovboardů, v letním období přeprava jízdních kol.

 


 

Mapa