První písemná zpráva o vsi Korozluky pochází z roku 1325, kdy je ve starých zápisech první zpráva o tom, že obec držel Petr z Korozluk. V roce 1408 vlastnil ves a polovinu tvrze Vchyna z Bělušic, to je také první zpráva o zdejší tvrzi. K větším majetkovým změnám došlo v roce 1410, kdy tři zdejší dvorce koupil osecký klášter, kdežto panský dvůr, tvrz a část vsi získalo bratrstvo Panny Marie a Božího těla v Mostě. V roce 1476 koupili Korozluky osečtí cisterciáni a vlastnili je až do roku 1576, kdy se ves stala součástí statku v Záluží u Mostu. V té době také mizí zprávy o korozlucké tvrzi. Přestala zřejmě sloužit jako panské sídlo a zanikla.
V roce 1806 tehdejší majitel statku, rytíř Václav Beníško z Dobroslavi dal na místě zaniklé tvrze (na jižním svahu Jánského vrchu) vybudovat dvoukřídlý jednopatrový klasicistní zámek bez výraznějších architektonických znaků. V roce 1848 byli majiteli statku a zámku v Korozlukách, Alex a Josef Fleischerové, pivovarští podnikatelé z Mostu. V letech 1887-1945 byla vlastníkem rodina Richtrových. V tomto období byla vystavěna v zámeckém parku kaple sv. Josefa. Za jejich přispění byla stavěna i škola v Sedleci. Po roce 1945 sloužil zámek různým institucím a docházelo k jeho značné devastaci. Nyní byl v restituci převeden a v současnosti je opravován. Nad obcí se nachází Jánský vrch, který patří do chráněné oblasti České středohoří, jako jeho nejzápadnější výspa s výskytem řady chráněných rostlin. V osmdesátých letech se zde těžil i porcelán pro potřeby dolů.
K obci Korozluky náleží i osada Sedlec, založená ve 13. století. První zmínka je z roku 1253. 0bec byla bohatá, vlastnila kapli a školu. Po vzniku republiky se ve zdejší lokalitě těžil kámen, křemenec. Ve válce zde byl zajatecký tábor a po roce 1948 tábor pro politické vězně. S likvidací Mostu byl Sedlec vybrán jako území pro výstavbu průmyslových a skladovacích podniku, dominantu tvoří ZNZ se sily a zrušený pivovar Most. Delší dobu zely ostatní prostory prázdnotou, až nyní se začínají opět využívat jako sklady soukromých firem. Jinak se většina obyvatel v obou obcích živila hlavně zemědělstvím, někteří prací v kamenolomu a nebo dojížděli, stejně jako dnes, do blízkého Mostu do úřadů a různých firem.
Historie II
Jeden z posledních přemyslovských panovníků na českém trůnu Václav II. (1278 – 1305) se svojí prozíravou hospodářskou politikou zasloužil o osídlení pohraničních krajů a tím
i o rozvoj zemědělské výroby. Prostřednictvím německé i české kolonizace bylo v našem regionu v průběhu tohoto období založeno mnoho obcí.
První písemné zprávy o obci Korozluky se datují do roku 1325 a jsou spojovány s vladykou Petrem z Korozluk. Nejstarší zpráva o zdejší tvrzi se vztahuje k roku 1408, kdy se o ni původní majitelé dělili s vladykou Vchynou z Bělušic, jedním z nejbohatších feudálů regionu. O dva roky později došlo k zásadním majetkovým změnám a do obce vstoupili dva církevní vlastníci. Panský dvůr s tvrzí a částí obce koupilo bratrstvo Panny Marie a Božího těla v Mostě a tři zdejší zemědělské dvorce koupil cisterciácký klášter v Oseku.
V roce 1476 za vlády Vladislava II. Jagellonského přešly celé Korozluky do vlastnictví oseckého kláštera a toto vlastnictví trvalo celé jedno století. Korozlucká tvrz přestala sloužit svému účelu a postupně zanikla. Další osudy obce jsou spojeny s novým vlastníkem, kterým se stali Hartičové z Hartiče, jež připojili veškeré panské pozemky a statky k velkostatku v Záluží u Mostu. Celé jmění pak v roce 1623 propadlo pobělohorské konfiskaci.
Třicetiletá válka představuje celkové snížení zemědělské produkce a nová etapa v historii začíná až koncem osmdesátých let 17. století. V roce 1688 se Korozluky stávají majetkem bohatých pánů Rajských z Dubnice. Až v roce 1775 byl na jižní straně Jánského vrchu postaven pozdně barokní zámeček. Ovšem František Václav Rajský se natolik zadlužil, že mu byl majetek soudně odebrán a byl prodán zámožnému lounskému měšťanovi rytíři Václavu Beníškovi z Dobroslavi. Kolem roku 1806 tento nový majitel zámeček upravil v klasicistním stylu.
Od roku 1848 byla obec ve vlastnictví bratrů Fleischerových, pivovarských podnikatelů z Mostu. Ve druhé polovině 19. století byl celý majetek prodán velkostatkářům Richterovým, kteří jej vlastnili až do skončení II. světové války.
V minulých obdobích obec vždy představovala zásobárnu zemědělskými produkty pro okolní města.
Proto se obec často stala předmětem majetkových přesunů především u bohatých světských či církevních feudálů. V oblasti obce se pěstovala pšenice, žito a především ječmen. V 19. století se pěstitelská činnost soustředila na cukrovou řepu, v menší míře se pěstoval i chmel. V živočišné výrobě převládal chov ovcí. Vedle drobných řemesel byly konány i pokusy s těžbou hnědého uhlí. V lokalitě obce byly provedeny zkušební vrty, ale bez pozitivního výsledku, proto také nebylo vybudováno žádné hornické dílo.
Významným obdobím v historii obce byla 60. a 70. léta 20. století. Tato doba se vyznačovala rozsáhlou průmyslovou výstavbou na území Sedlece a Korozluk. Koncem 60. let minulého století byla postavená nová silnice I/15 Most – Louny – Praha, která odvedla narůstající provoz vozidel mimo zastavěnou část obce. Záporem vybudování této silnice bylo rozdělení obec Korozluky na dvě části a v současnosti při značném nárůstu těžké nákladní dopravy jsou obyvatelé zatěžováni nadměrným hlukem. Ve stejné době jako výstavba silnice, ale zejména v 70. letech minulého století byly v Sedleci vybudovány skladové areály podniků Potraviny, Zelenina, Pivovar Most a silo. V Korozlukách byl vybudován nový areál Státního statku Most.
Po změně režimu v naší republice v roce 1989 tyto areály postupně přestávaly sloužit svému účelu a chátraly. Vyjímkou bylo pouze silo, které bylo a je v provozu nepřetržitě. Ke změně došlo až na přelomu tisíciletí, kdy průmyslové objekty získali noví majitelé a areály začaly opětovně sloužit svému původnímu účelu. Vyjímkou je pivovar, ve kterém byla výroba piva zrušena a areál je využíván převážně ke skladování. Areál statku v Korozlukách je využíván k průmyslové výrobě.
dr
