Louka u Litvínova leží jihovýchodně od Litvínova na Radčickém potoce. Pradávné jméno místa bylo Wiese nebo Wíza. Obec je pod tímto názvem poprvé uvedena roku 1289. Ve svých počátcích náležela do majetku mocného českého rodu Hrabišičů , jejichž jedna větev se psala páni z Rýzmburku se sídlem na rodovém hradě stejného jména v nedalekém Oseku. Roku 1398 prodali páni z Rýzmburku majetek Wilhelmovi , markraběti míšenskému. Celé podkrušnohorské území se tak na dlouhou dobu dostalo pod nadvládu Sasů. Teprve po ukončení husitských válek , za vlády českého krále Jiřího z Poděbrad, bylo území získáno zpět a stalo se neoddělitelnou součástí českého království. O jednotlivých držitelích Louky víme málo, protože jí dostávali v léno.
Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělství a dobytkářství až do doby, než celé Podkrušnohoří bylo zataženo do industrializačního procesu, kdy se dominantním průmyslem stala těžba hnědého uhlí. Hnědé uhlí bylo dobýváno na dvou hlubinných dolech Pluto I a Pluto II téměř sto let. Agrární činnost obce dokladuje tzv. "Berní rula" z roku 1654. V té době byla obec v majetku Valdštejnů. Je zde uvedeno 17 sedláků, 7 chalupníků a 1 nádeník na obci. Třicetiletou válku přežila obec vcelku bez výrazných zásahů, neboť poznámka pod sumářem v berní rule hodnotí stav následujícími slovy: " Tato ves stavení má dobrý, role pšeničné , luk spotřeba , dědinami a dobytkem stojí."
Na prahu 18. století patřila mezi obce, které byly počtem usedlostí početnější než blízký Horní Litvínov (H.Litvínov - 20 usedlostí , Louka už 30 ).
Založením textilní manufaktury na výrobu sukna roku 1715 však získává dominantní postavení Horní Litvínov. Od poloviny 18.století se na Litvínovsku rozvíjí punčochářství. Ještě roku 1824 je v soupise punčochářů uvedeno 6 mistrů z Louky. V horní části obce stával dříve mlýn, z něhož se dodnes dochoval rybník, dnes nazýván " PLUŤÁK " .
Ve druhé polovině 19.století podpořil růst obce rozvoj místní školy, od roku 1832 náležela Louka ke škole v Horním Litvínově,roku 1854 byla v obci zřízena expozitura. V roce 1870 byla škola osamostatněna a do konce 19.století se rozrostla v pět samostatných tříd. Ve školním roce 1913/14 byla v Louce v domě č. p. 107 otevřena i česká škola, prozatím jako soukromá. Vlastníkem domu byl pan Václav Mildorf. Vedle fungující německé školy v č.p. 90 byla v roce 1932 postavena a otevřena nová česká škola č.p. 163. Roku 1834 byla v Louce postavena kaple zasvěcená sv.Antonínu Paduánskému, na její stavbu přispělo 25 louckých sedláků.
dr
