Lázeňství a minerální vody jsou jedním ze světově známých specifik Ústeckého kraje. Velkolepé znovuzrození zažívá právě nyní unikátní Bílinská kyselka. Dlouhou dobu jsme znali tento název, ale spojovali si ho buď s dávnou historií, nebo s nevyužívaným areálem za Bílinou, kde se téměř nic neděje. S novým projektem pro obnovu celého areálu stáčírny minerálních vod byla odstartována několikafázová proměna, která už dnes nese své první výsledky. Bílinská kyselka je minerální voda jímaná v Českém středohoří u města Bíliny. Čerpá se z hloubky 190,8 m z pramene pod horou Bořeň.
Už v 16. století se plnila tato minerální voda do hliněných džbánků, které se zalévaly voskem a expedovaly zákazníkům do dalekého okolí. V roce 1513 král Vladislav II. Jagellonský zrušil lenní závislost hradu v Bílině a potvrdil Lobkovicům držení hradu. Děpold z Lobkovic uznal bílinským měšťanům již dříve platná privilegia. Již kronikář Václav Hájek z Libočan uvádí, že čeledín českého zemana Kašťala jednou při honu objevil pramen vody, která měla zvláštní fyziologický účinek. Ještě začátkem 18. století se odebírala Bílinská kyselka z nedostatku pitné vody i pro domácí potřebu.
Velký podíl na rozvoji a využití minerálních zdrojů měli vědci Dr. Franz Ambrosius Reuss, později jeho syn August Emanuel von Reuss. První z uváděných byl geolog a později balneolog, autor řady odborných knih. Jeho syn, mineralog, lékař a profesor na univerzitě v Praze a ve Vídni, působil později v Bílině jako lázeňský lékař. Řadou provedených rozborů přispěli k odbornému využití minerální vody. Lékaři už tehdy doporučovali Bílinskou kyselku při nemocech dýchacích cest, při záduše, při počátečním stadiu onemocnění tuberkulózou plic, při onemocnění ledvin a močových cest, zvláště pak při výskytu kamenů i písku, dále revmatismu a v neposlední řadě při poruchách nervového systému, jako při hysterii a hypochondrii.
V rámci rekonstrukce se počítá nejen s obnovou stávajících budov, ale také se vznikem podzemního výrobního závodu, muzea mineralogie a balneologie. Samozřejmostí jsou gastronomické součásti a samotná stáčírna vod. Celý proces obnovy a výstavby jednotlivých částí sleduje architektonické a historické prvky a kombinuje je s moderním elegantním stylem.
Návštěvníci, turisté, lázeňští hosté i historici si tak přijdou na své a po dokončení rekonstrukce se Bílinská kyselka stane jedinečným místem pro aktivní i pasivní trávení volného času.
Na www.bilinskakyselka.cz můžete sledovat aktuální dění a pomalu začít přemýšlet o menu z jídelního lístku lázeňské restaurace, nebo plánovat prohlídku jednoho z nejzajímavějších muzeí, které komplexně zachytí celý osud této lokality. Celý projekt je podporován nejen městem a regionem, ale také například viceprezidentem Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, který uvádí tento záměr jako ukázkový příklad revitalizace harmonického propojení současnosti a minulosti.