Tento kostel přitahoval pozornost lidí svou výstavností a velikostí i svým nápadným umístěním přímo nad svahem Krušných hor, takže byl viditelný i z dalekého podhůří. Snad i proto vznikla pověst o tom, že kostel byl v obci posteven omylem a měl stát původně v Sonnenberbu ve Vorarlbergu. Dějiny kostela však tuto pověst vyvracejí.
První kostel ve Výsluní byl dřevěný, postaven krátce po vzniku obce někdy kolem poloviny 16.století. Po vypálení Švédy došlo k postavení nového kostela v letech 1658-59 a po té rozšíření 1851-57. Nová kostelní loď byly dlouhá 35 m a široká 20 m , presbytář měřil 10 x 10 m. Nové vybavení tvořilo 5 oltářů – hlavní oltář sv. Václava s obrazem A. Lhoty. Dále zde byly nové varhany od varhanáře Predigera z Lichtenbergu, které byly považovány za mistrovské dílo. Zařízení doplňovalo 36 lavic v šesti odděleních. Ve své věži se kostel mohl pochlubit třemi zvony, které ulil pražský zvonař Karel Bellman.
V roce 1981 vypukl ve věži kostela požár, který zcela zničil střechu a věž kostela. Osud kostela byl zpečetěn. Zub času, nepříznivé povětrnostní podmínky a neustálé ničení od vandalů, zapříčinilo rychlé chátrání této, dříve tak krásné stavby. Od roku 1998 nadace na záchranu kostela tuto kulturní památku opravuje. V současné době se rekonstrukce zaměřují na opravu hlavní lodi kostela.
