Teplickou část Podkrušnohoří obývali podle Kosmovy kroniky Běliňané, ztotožňovaní zpravidla s Lemúzi, jejichž kmenové hradiště leželo nejspíše na Švédské (Pohanské) šanci u Zabrušan. Význam zabrušanského hradiště začal upadat v souvislosti se sjednocováním země pod vládou pražských Přemyslovců. V 10. Století se správním střediskem, jímž přemyslovská moc zasahovala do českosaského pomezí, stalo bílinské hradiště, vystavěné na rulovém ostrohu v místech dnešního zámeckého parku nad městem. Provincií bylo nazýváno hradské území, jehož hranice však nebyly přesně stanoveny, jak jsme tomu zvyklí dnes. Důležitost bílinského opevnění se ukázala v době války knížete Břetislava I. s císařem Jindřichem III. v roce 1040. Do severních Čech se pokusil s nepříliš četným vojskem dostat míšeňský markrabí Ekkehard. Tehdejší bílinský kastelán Prkoš měl k dispozici dost sil, aby mohl postupu Sasů zabránit. Ekkehard však Prkoše podplatil a jeho vojsko prošlo bez nesnází zemskou branou u Chlumce, kterou Prkoš dostatečně nehájil, a po devět dní plenilo krajinu kolem řeky Bíliny. Možná tehdy bylo zničeno hradiště u Zabrušan. Po vítězství nad Jindřichem III. v bitvě u Brůdku (u Domažlic) přitáhl na sever kníže Břetislav. Ekkehard rychle uzavřel mír a odtáhl. Kastelán Prkoš byl jako zrádce krutě mučen, popraven a vhozen do řeky Bíliny.
Kostel sv.Petra a Pavla v Bílině
Kostel je tvořen trojlodím s odsazeným, pětiboce uzavřeným presbytářem a je zakryt sedlovou střechou. Vedle stojí věž s přilbovou střechou a lucernou. Okna v lodi jsou půlkruhová a v presbytáři lomená bez kružeb. Vevnitř se střídají žebrové a křížové klenby, závěr jižní lodi je sklenut paprsčitě. Zajímavé jsou dva renesanční náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. V celé architektuře se prolínají gotické a renesanční prvky, vzniklé za přestavby v letech 1573 - 1575. Z původně gotické stavby se zachovalo zdivo ze 13.století v prostřední a jedné boční lodi.
Špitální kostel na Újezdě
Jde o jednolodní renesanční stavbu z období kolem roku 1600 s valbovou střechou. Kamenný portál s pozdně renesanční ornamentikou je umístěn v západním průčelí. Uvnitř je loď sklenuta valeným obloukem, presbytář zakončuje sítová klenba, která dokládá působení gotické tradice i v pozdní renesanci.
Husitská bašta v Bílině
Zbytek víceboké hradební bašty z kamenného zdiva, pocházející z období kolem roku 1470, nemá s husity nic společného. Je analogický s podobnými stavbami . v Táboře a Žatci.
Web: www.bilina.cz
Videopozvánka historie města Bílina: Bílina v obraze - 1. díl - Historie - YouTube
Videopozvánka Kyselka: Bílina v obraze - 2. díl – Kyselka - YouTube
Videopozvánka Pohádkový les: Bílina v obraze - 3. díl – Pohádkový les - YouTube
vl
