Poutní místo Květnov nalezneme asi 7 km severně od Chomutova nedaleko stejnojmenné vesnice Květnov.
O počátcích poutního místa nás informuje pověst o malém pasáčkovi, který při shánění dobytka zaklel a z křoví jej napomenul hlas. Když křoví rozhrnul, tak tam našel malou sošku Panny Marie, kterou si vzal domů a uložil do truhly. Do rána však soška z truhly zmizela a našel ji opět v křoví jako prvně. Tak se to několikrát opakovalo. I kamení, které bylo nachystáno na stavbu kapličky ve vsi pro sošku, přes noc zmizelo a ráno ho našli na místě, kde chlapec našel sošku. Kaple tedy byla postavena na tom místě kde se našla soška. Tato pověst se datuje do poloviny 14. století.
První ověřená zpráva o kapličce je z roku 1592, kdy Adam z Lobkovic a jeho manželka Margareta darovali kapli mešní roucho, na němž bylo vyšito jméno a znaky dárců a letopočet. Postupnými přestavbami kaple vznikl kostel dnešních rozměrů. Při první bohoslužbě, která se v kostele konala v 16. století se stal zázrak, při němž se vrátil zrak slepci. Od té doby se kostel Panny Marie v Květnově stal poutním místem.
V letech 1784-1785 bylo jednáno o uzavření kostela a o přenesení milostné sošky do kostela v nedalekém Blatně. Vypuknuvší epidemie tyfu v Chomutově podnítila intenzivní modlitby a poutě k Panně Marii v Květnově, které přinutily úřady vydat v roce 1807 dekret, podle něhož mohl zůstat poutní kostel v Květnově otevřený.
dr
